222 191 653 | 735 500 003 info@expohledavky.cz

Uznání dluhu

Uznání dluhu je písemné prohlášení dlužníka, že má vůči věřiteli dluh. Musí obsahovat důvod, proč dluh vznikl (např. smlouvou o zápůjčce, kupní smlouvou, smlouvou o dílo) a v jaké výši. Jeho obsahem by měl být i závazek dlužníka dluh zaplatit (splnit). V prohlášení nestačí pouze uvést „uznávám svůj dluh co do důvodu a výše“, obojí musí být specifikováno, jak je uvedeno výše. V případě nekonkrétního prohlášení by bylo uznání dluhu obtížně možné úspěšně uplatnit u soudu, neboť by nebylo zřejmé a tudíž prokazatelné, jaký dluh a v jaké výši byl uznán.

Právní úpravu uznání dluhu nalezneme v ustanoveních § 2053 a § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „občanský zákoník“).

Občanský zákoník rozlišuje výslovné a konkludentní uznání dluhu. Výslovné uznání dluhu upravuje ustanovení § 2053 občanského zákoníku, podle něhož platí, že „Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá“.

Vzhledem k povaze uznávacího prohlášení nastávají jeho účinky okamžikem doručení písemného projevu věřiteli.

Dlužník má pouze právo, nikoli povinnost, svůj dluh vůči věřiteli uznat. Záleží tedy plně na jeho vůli, zda tak učiní. Věřitel nemá možnost dlužníka k uznání dluhu nijak přinutit.

Uznat lze pouze dluh existující.

Uznání dluhu je v občanském zákoníku zařazeno do zvláštního oddílu nazvaného Utvrzení dluhu. Funkcí tohoto právního institutu není dluh zajistit, jako tomu je např. u zástavy, ale posílit postavení věřitele. Pro věřitele je výhodné, aby od dlužníka získal písemné uznání dluhu, neboť díky takovému prohlášení dlužníka se dostává do lepšího postavení v případě soudního vymáhání. Procesním důsledkem uznání je založení vyvratitelné právní domněnky existence, tedy trvání dluhu v době jeho uznání a v uznané výši. Od okamžiku uznání dluhu se má nadále za to, že dluh existuje a trvá. Věřitel pak nemusí složitě prokazovat existenci dluhu, často obtížně, pomocí mnoha dalších dokladů. Uznáním dluhu věřitel získává výhodu spočívající v přenesení důkazního břemene na dlužníka. Věřitel tak není povinen dokazovat před soudem své tvrzení o existenci (popř. výši) dluhu (pohledávky). V této souvislosti, se zřetelem na písemnou formu uznání dluhu, je třeba doporučit, aby byla pravost dlužníkova podpisu úředně ověřena pro případné budoucí rozporování pravosti jeho podpisu.

A kromě toho, i kdyby byl dluh v okamžiku písemného prohlášení již promlčen, nebude nadále na tuto skutečnost brán zřetel. Jeho uznáním začne běžet nová promlčecí lhůta. Ta trvá, na rozdíl od běžné tříleté promlčecí lhůty, deset let. Pokud dlužník ve svém prohlášení uvede, do kdy svůj dluh splní, běží promlčecí lhůta až od této doby. Hlavním hmotněprávním následkem uznání dluhu je přerušení (přetržení) dosud uplynulé promlčecí doby a započetí běhu nové, a to vždy desetileté promlčecí doby.

Nová promlčecí doba začne běžet, s účinky pro věřitele, zásadně ode dne, kdy k uznání dluhu došlo, tedy ode dne, kdy bylo uznávací prohlášení věřiteli doručeno.

Uznání dluhu nezaručuje věřiteli, že dlužník bude dobrovolně, sám od sebe, platit. Posiluje však jeho procesní postavení a dlužníka motivuje k tomu, aby svůj závazek splnil.

Kromě uznání dluhu písemným prohlášením může dojít i ke konkludentnímu uznání dluhu, učiněnému jiným způsobem než písemně, kdy dlužník svým chováním přizná jeho existenci, buď placením úroků nebo částečným plněním. Konkludentní uznání dluhu upravuje ustanovení § 2054 občanského zákoníku, podle kterého se „placení úroků považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí“. V citovaném ustanovení se dále uvádí, že „plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.“

Zásadním rozdílem mezi výslovným a konkludentním uznáním dluhu je, že pokud dlužník uzná svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, tak tímto postupem nastanou účinky uznání dluhu, a to i v případě, že v době uznání dluhu byla pohledávka věřitele již promlčena. Naproti tomu u konkludentního uznání dluhu podle ustanovení § 2054 občanského zákoníku nemůže pouhé plnění ze strany dlužníka vyvolat účinky uznání dluhu v případě, že by předmětná pohledávka věřitele již byla promlčena.

Závěrem je možné konstatovat, že uznání dluhu je právním nástrojem výhodným pro věřitele, jelikož zvyšuje jeho právní jistotu, že k vymožení jeho pohledávky nakonec opravdu dojde. Uznání dluhu je bezesporu praktickým instrumentem, který může zaručit průkaznost pohledávky před soudem a učiní ji lépe vymahatelnou. Na první pohled se může zdát, že pro dlužníka je tento nástroj nezajímavý. Pokud se však rozhodl, byť opožděně, ale přesto, dluh uhradit, není možné prodloužení promlčecí lhůty posuzovat jako pro něho bezpředmětnou výhodu.

V návaznosti na uznání dluhu je třeba také zmínit možnost sestavení splátkového kalendáře pro dlužníka. Jedná se o určitý ústupek ze strany věřitele, který uznáním dluhu získal naději, že si je dlužník konečně vědom svého závazku vůči němu. Na oplátku mu proto věřitel poskytne možnost dluh splatit po menších částkách v delším časovém období. Z toho lze usoudit, že zatímco uznání dluhu je výhodné pro věřitele, splátkový kalendář je naopak výhodný a motivující pro dlužníka. Na druhou stranu je, díky slibu dlužníka, že svůj dluh bude postupně splácet, vyšší pravděpodobnost, že svůj dluh přece jenom uhradí. Za tohoto stavu je uznání dluhu a následný splátkový kalendář velmi dobrým kompromisním a ve svém výsledku racionálním a účinným řešením.

Shrnutí:

  • k uznání dluhu nelze dlužníka přinutit
  • uznání dluhu musí být písemné a lze ho použít i u promlčených dluhů
  • prohlášení o uznání dluhu musí obsahovat proč dluh vznikl a v jaké výši
  • podpis dlužníka je vhodné úředně ověřit
  • písemným uznáním dluhu přechází důkazní břemeno na dlužníka
  • od písemného uznání dluhu běží nová desetiletá promlčecí lhůta
  • pokud dlužník platí úroky z dlužné částky, konkludentně uznal dluh i s příslušenstvím
  • plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu
  • konkludentní uznání dluhu nejde použít u promlčených pohledávek

Team Expohledávky s. r. o.

Příloha:

Uznání dluhu a dohoda o splátkách

podle § 2053 a

násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Občanský zákoník)

Jméno a příjmení:

Rodné číslo/datum narození:

Bytem:

(dále jen „dlužník“)

tímto uznává co do důvodu a výše svůj dluh vůči

Jméno a příjmení:

Rodné číslo/datum narození:

Bytem:

(dále jen „věřitel“)

(dále spolu i jako „smluvní strany“)

Výše dluhu: ………………………………… (slovy:…………………………………)

Důvod vzniku dluhu: ………………………………………………………………………….

(dále jen „dluh“)

Dlužník se zavazuje uhradit dluh věřiteli v pravidelných měsíčních splátkách ve

výši…………………….vždy do.…………….dne v měsíci.

První splátka je splatná…………….……

V případě, že se dlužník zpozdí, byť jen s jednou splátkou, věřitel má právo požadovat uhrazení celého dluhu.

Smluvní strany se dohodly, že dlužník vrátí dluh věřiteli převodem na číslo účtu ……………………………….. vedeného u ……………………..

Smluvní strany se dohodly, že v případě, pokud se dlužník dostane do prodlení se zaplacením dluhu, dlužník se zavazuje uhradit věřiteli zákonný úrok z prodlení podle Občanského zákoníku, a to ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu až do úplného zaplacení. Tímto uznáním dluhu není dotčen nárok věřitele požadovat od dlužníka nároky vzniklé před podpisem tohoto uznání dluhu (například úrok z prodlení, smluvní pokuty a jiné).

Smluvní strany svým podpisem prohlašují, že tento dokument podepsaly svobodě a vážně.

V…………………………..dne ………………………..

Jméno a příjmení                                                                             Jméno a příjmení

Dlužník                                                                                               Věřitel

 

×